|
|
 
Cesta na Krétu - zátoka a pláž Amoudara -
- Heraklion - Knósos
pláž, moře
a zátoka Amoudara 7 km od Heraklionu
hotel Lambi a blízké okolí - večerní Heraklion
nejznámější krétské vykopávky Knósos
Cesta na Krétu
Letadlo startovalo z
brněnského letiště až večer před západem slunce. Nízkonákladová společnost asi šetří i na letuškách, které se
tvářily ještě naštvaněji než my cestující po 4 hodinách čekání na
letadlo. Doufali jsme
v alespoň slabou večeři po tom dlouhém čekání, ale dostali jsme během letu jen housku s máslem
a nechutnou kávu z termosky.
Nádherný byl noční nízký přelet nad 3milionovými Aténami - tisíce
zřetelných světel černě orámované obrysem pobřeží. Vzdálenost 1675 km z Brna na Krétu
letadlo urazilo za dvě a půl hodiny, hodinky jsme posunuli o hodinu
dopředu a naráz byla skoro půlnoc.
  Přivítal nás obrovský modrý neonový nápis HERAKLION na budově letiště a horký vzduch při vystupování z
letadla. V klimatizované letištní hale jsem pociťoval zimu a musel jsem se
obléct. Při pasové kontrole jsme prošli bez zastavení kolem
úředníka a každý jen z dálky ukázal, že má v ruce nějaký pas nebo občanku.
Než začala
přijíždět zavazadla, lidé zapínali mobily a volali domů.
Navzdory půlnoci se na letišti pohybovalo hodně lidí, desítky letadel
přilétaly, odlétaly a před letištní budovou stály desítky autobusů
připravených k odjezdu.
Autobus jel s naplno puštěnou klimatizací - to se v Řecku považuje za
důkaz lepší péče o zákazníky - projev vyšší cenové skupiny. Mně ale bylo
pěkně zima. O půl jedné v noci jsme už stáli ve
studené recepci hotelu Lambi, dostali klíče a těšili se na sprchu a
postel.
V pokoji sálalo značné horko, jistě přes 30 stupňů, otevřeli jsme proto dveře na balkon, ale
klimatizaci se nedařilo spustit. Po vyčerpání všech kombinací na
dálkovém ovládání klimatizace jsem
šel v jednu v noci na recepci se zeptat. Pán se usmál a doporučil, aby
dveře na balkon nebyly open, ale close, pak už to půjde. Na pokoji jsem
zavřel dveře a klimatizace sama spustila. Hned pak jsem si všiml, že
balkónové dveře mají elektrický kontakt.
Zátoka Amoudara - pláž a moře
(Amoudara, Ammoudara)
V neděli po snídani se vydáváme poprvé k moři. Jdeme půl kilometru mezi
špatně udržovanými domky a zahradami, místy kolem vyvrácených plotů a odpadků.
Přicházíme k moři - 50 m vlevo se do moře vlévá nějaká řeka, jdeme vpravo 200 m a usadíme se.
Velké metrové vlny přicházejí k břehu jedna za druhou.
Rozdíl výšek hladin před vlnou a za vlnou dosahuje až dvou metrů, voda je
dost teplá - 26 stupňů, vzduch 31 stupňů (3. července), vane silný teplý vítr od moře k pevnině 10-15
m/s. Od českých sousedů na pláži se dovídáme, že v minulých dnech se kvůli
ještě větším vlnám nesmělo koupat. Silného větru k pevnině
využívají surfaři: Nejdříve cik cak se pomalu vzdalují od břehu a
vzápětí se obrovskou rychlostí vracejí. Svítí nám na záda a nazelenalé
moře máme před sebou směrem na sever. V dálce na severovýchodě (20 km) vidíme zřetelný ostrov Dia
(4x4 km - na obrázku nepatrně na levém horizontu).
 Písčitá
pláž je tady asi 50 m široká a každý může využít lehátek a slunečníků, které
patří přilehlým hotelům, poplatek nikdo nevybírá, lidí je málo. Ocenili jsme
pohodlná lehátka, jejichž povrch tvoří pevná jemná síť a písek propadává.
Polostín pod slunečníky také pěkně opaluje. Nutný
byl opalovací krém s vysokým faktorem nad 20 a brýle proti slunci a kdo je
nenosil, pálily ho večer oči.
Většina slunečníků zůstala dopoledne volná, odpoledne se však pláž zaplnila.
 Vydal jsem se na průzkum a nejprve jsem prošel přilehlé hotely. Překvapilo
mne, jak jsou hotely málo obsazené, všude málo lidí, venkovní bary a občerstvení zavřené. Bazény volně přístupné i pro cizí návštěvníky,
trávníky stále kropené, zelené, nádherné udržované zahrady. Když jsem si
sedl venku ke stolu u bazénu na sklenici frapé, byl jsem jediným hostem.
Pak jsem šel kus po pobřeží vpravo, tedy východním směrem. V tomto směru
přibývá hotelů, lehátek, lidí, kiosků a ruchu, jste na před-městí
Heraklionu, jehož centrum je vzdálené 7 km. Každé dvě minuty
prolétá v dálce oblohou velké dopravní letadlo stoupající obloukem od Heraklionu
nad moře k Evropě.
Z našeho stanoviště jsem se vydal také opačným směrem - po pobřeží vlevo k
západu. Po pár stech metrech jsem přebrodil přítok - do moře se tady
vlévá čistá voda z hor - řeka asi 10 metrů široká, hodně moc studená
a její překonání po krk v ledové proudící vodě dalo mimořádné osvěžení a
křeč do nohou. Pokračoval jsem pěšky po pobřeží dál k západu a po
1,5 km jsem narazil na nepřekonatelná skaliska. Před koncem zřetelně se
zhoršující pláže tam visela cedule zakazující koupání, protože vlna může
neopatrného plavce vrhnout na ostrý kámen, jakých trčí z moře desítky.
Prošel jsem tady kolem
elektrárny sousedící s pláží a mořem. Rozlehlý areál s komíny a
chladicími věžemi se sem absolutně nehodí a myslím, že oblast Amoudary je
tím z rekreačního hlediska poněkud narušena. Určitě
malinko snižuje návštěvnost zátoky a zaplněnost hotelů, ale její dopad
je zveličován. Hotely jsou poloprázdné i na nejkrásněj-ších místech ostrova.
Koupali jsme se asi 1 km od elektrárny a její rušivý vliv se omezil jen na pár
komínů v dálce (na obou obrázcích dole zřetelných
5 komínů). Nevadilo nám to a stejně jsme se
díky zapůjčenému autu koupali další dny na nejlepších plážích
ostrova.
Pláž v Amoudaře jsme navštívili ještě jednou, za týden v den odjezdu
dopoledne, vlny se valily už jenom půlmetrové, koupání opět super.
Tentokrát za námi přišel mladý kluk a chtěl vybrat poplatek za lehátka
a slunečník.
Z rozhovoru s ním jsem nabyl dojmu, že s přilehlým hotelem nemá nic
společného a chce z nás jen vytáhnout peníze. 6 € jsme mu nedali a zvedli
jsme se, protože jsme stejně chtěli odcházet.
Hotel Lambi a okolí
Zvenku
je nádherný, rozlehlý, je to jeden z nejkrásnějších hotelů, které jsme v
oblasti viděli. Recepce se nachází v rozlehlé hale s barem, vychází se k
parkovišti (10 m) a moři (500m) nebo k hotelovému bazénu
(20 m).
Hotel obklopuje vysoká subtropická vegetace vytvářející příjemné stíny. Za
bazénem se nachází udržovaná zahrada s neznámými keři plnými květů a vůní,
zelený trávník se kropí na mnoha místech od rána do večera.
Klimatizované pokoje jsou samozřejmostí. Kapacita hotelu
přesahuje sto, možná i dvě stě lidí, obsazený byl však nanejvýš ze třetiny
(proto ten last moment - volných míst bylo stále dost, šlo jen o obsazenost
letadel). Malá obsazenost hotelu není odrazem nějaké jeho nedokonalosti -
i mnoho dalších hotelů v oblasti má podobně malou naplněnost a všimli jsme
si vděčnosti Řeků za každého hosta. V ubytování prostě převažuje nabídka
nad poptávkou. Mezi hosty jsme rozpoznali nejvíce Čechů, Slováků, Italů, méně Poláků,
Němců.
Hodně jsme využívali bazén a koupali se v něm většinou sami. Kolem
je dostatek stínu, posezení a lehátek, za která se neplatí.
Označení ***+ si hotel Sunny Club Lambi zaslouží za svůj vnější
udržovaný vzhled, okolí a společné prostory. Pokojům a jídelně bych dal jen **+.
Určitou nevýhodou je silnice před hotelem, ale není rušná. Linkový autobus do Heraklionu má zastávku blízko hotelu, jízdní řád
nedodržuje a staví tady tak 3x za hodinu, jízdné je
nepřiměřeně drahé.
Náš pokoj měl tři lůžka na vyzděných vyvýšeninách,
noční stolky, dlažbu, bílou hrubší omítku s imitací nevyhlazenosti,
koupelnu standard s oknem do tropické zahrady, předsíňku, balkon v prvním
poschodí s výhledem (vlevo dole), komárů létalo málo.
Na kroužku s klíčem od pokoje visela karta, která se u dveří v předsíni zasune
a umožní spustit klimatizaci. Nelze tak odejít a nechat klimatizaci
zapnutou. Pokud kartu od kroužku oddělím, stejně vypne klimatizaci uklizečka. Pouštění studeného vzduchu se tak omezí na pobyt v pokoji. Klimatizaci
jsme pouštěli vždy slabě po celou noc (22 stupňů, venku 30) a nic se
nedoplácelo (v ceně zájezdu).
Náš pokoj byl orientován jako jeden z mála k silnici a
současně k moři. Silnice nás nerušila a moře nebylo skoro vidět - jen
trochu v dálce - na obrázku dole vlevo je pohled z balkónu našeho pokoje.
Většina pokojů má balkóny směrem do tropické zahrady a výhled jako
na obrázku vpravo dole.
Při snídani jsme si mohli zvolit stůl venku nebo v místnosti, sedli jsme si
raději ven a postupně si donášeli jídlo z volného bufetu. Na výběr byl
sortiment sladkého pečiva, máslo, marmelády, káva, čaj, přeslazené
džusy, bílý jogurt, vločky, nedobré salámy, sýry, nic moc párky, ovoce.
Zkusil jsem něco úplně jiného a zachutnaly mi baklažány - tepelně
upravované, slané, mastné, vydatné.
K večeři si mohl každý přijít mezi 19 - 21.30. Velký výběr jídel splnil moje očekávání a nabíral
jsem si několik chodů. Ochutnával jsem hlavně neznámá jídla, neznámé
omáčky, saláty a všechno bylo pro mne delikates. Ryba na olivách, nadívané baklažány, musaka, salát tzatziky,
sladké dýně atd.
K večeři jsme
si obvykle připlatili litr hodně studené minerálky (1€), dvě deci
bílého vína (1,4€) a malou coca-colu (1,5€). Naší dorůstající Kačce řecká
kuchyně nechutnala a uvádím její typický jídelníček: Snídaně: bílá
káva a sladká buchta Oběd: čokoládová kobliha Večeře: hranolky a
cola.
Personál hotelu se choval mile a ochotně, uměli pár českých slov a
nedělali v ničem rozdíl mezi námi a třeba Němci, jak se děje třeba v Chorvatsku.
Po večeři bylo vždy příjemné se projít po hlavní ulici.
Heraklion = Iraklio =
Hrakleio
(název města se píše snad pěti způsoby)
Při setmění jsme si vyjeli do Heraklionu. Na obloze nad městem po dvou
minutách hřmí velká letadla charterových letů, letiště je na předměstí.
Návštěvu nedoporučujeme, město na nás působilo nepříjemným dojmem. Úzké špatně
osvětlené uličky plné krámků, na ulicích špína a zvláštní zatuchlý
smrad, architektura jakoby italská, ale poznamenaná tureckým a asijským
vlivem. Dlažba hrbolatá, ulice málo osvětlené, nad ulicí desítky prověšených
drátů. Hodně bezprizorních psů a koček - jeden milý psíček si nás
oblíbil, asi půl hodiny nás doprovázel a
nemohli jsme se ho zbavit. Ještě se mi nikdy nestalo, aby se mi
nepříjemný pocit z města tak stupňoval, že jedinou potřebou bylo rychle k
autu a z města pryč.
Knósos -
nejznámější krétské archeologické naleziště
(Knósos, Knossos, Knosos...)
Nachází se 7 km jihovýchodně od Heraklionu. Před 3500 lety tu stál
pověstný mínojský palác o 1400 místnostech ve čtyřech patrech jako centrum
velmi rozvinuté civilizace a jeho zříceniny jsou dodnes zachovalé.
Rozhodnete-li se pro návštěvu, doporučujeme sem přijet brzo ráno: Ještě
dobře zaparkujete, slunce ještě není vysoko, ale návalům u pokladen
se stejně asi nevyhnete, řady jsou tady po celý den. Přitočí se k Vám
místní Řek a nabízí vstupenky o 2 € dražší než u pokladny, abyste nemuseli
čekat. Nebo Vám nabídne, že za 20 €/os. Vám udělá
 průvodce
v angličtině. Za vstupné u pokladny
jsme platili 6 € za osobu (děti zdarma) a průvodcem nám byl plánek získaný
u vchodu. Individuálně sem nešel skoro nikdo, jen
zájezdové skupiny jedna za druhou. Sešlo se tu hodně cizinců, nejvíc Japonců s
miniaturními kamerami, také hodně italských a německých výprav. Po dvou
hodinách se to v Knósu lidmi tak zahustilo, že nás to přestalo bavit.
Chcete-li si na ostrově projít jen jedny vykopávky, pak raději navštivte Feistos=Phaistos. |
|
|
Na severní pobřeží
je soustředěna
většina
turistického ruchu
a velká většina
letovisek:
Malia
8 kilometrů dlouhá
písčitá pláž
velké středisko s mnoha obchůdky, službami
a sporty
Stalida
písčitá pláž
promenáda spojující
Maliu a Stalidu
Chersonissos
spíš rušnější letovisko
Gouves
klidnější středisko
písčitá pláž
Kokkini Hani
menší středisko
jen pár km východně od Heraklionu
blízko letiště
pláže písčité
Amoudara
6 km od Heraklionu
(západní předměstí)
středně rušné
méně služeb a možností
na pláži písek
Agia Pelagia
v zátoce 30 km západně
od Heraklionu,
spíš klidné místo
oblázky, písek, více pláží
Bali
dobrá poloha
na výlety do Rethymno, Chania, Heraklion
oblázky, písek
Adelianos Kampos
písčité pláže
palmy, tropické okolí
Rethymno
nádherné město
přístav, promenáda
pláže písčité s mírným spádem
Agia Marina
středisko na západním předměstí Chanie
v blízkosti ostrov
Agií Theodori
ve tvaru ponořené klády,
písek, velmi mírný spád
Platanias
příjemné středisko
písek, pozvolný spád
Rapanina
klidné, méně lidí
méně písku, spíš kamínky
***
***
Svátky:
1. 1. Nový rok
6.1. Církevní svátek
25. 3. Den nezávislosti
Velikonoční pondělí
1.5. Svátek práce
15.8. Církevní svátek
28.10. Den Ochi
25.-26.12. Vánoce
***
Z krétské historie:
6.tisíciletí př.n.l.
první stopy osídlení
2.000 - 1.450 př.n.l.
období velkých paláců
a velkého rozkvětu
mínojské civilizace
1.450 př.n.l.
zánik mínojské civilizace
zničení Knósu
příčinou možná výbuch
sopky na ostrově
Santorini
67 př.n.l.
Římané dobyli Krétu
r.395
Kréta se stává součástí
východořímské říše
r. 1669
Turci dobyli Krétu
r.1913
Kréta součástí Řecka
1941 - 1944
Němci na Krétě
1967 - 1974
na Krétě vojenská
diktatura
1981
Řecko členem
Evropského společenství
a následně EU
***
Knóssos:
Nálezy v Knóssu byly
odkrývány v letech
1900 - 1940,
práce řídil Brit
Arthur Evans.
Jeho záporem byl nevědecký postup,
kdy zbořil, čemu nerozuměl a uměle dostavil, jak si
tvary dávných paláců představoval.
Dodnes se vedou spory, co je opravdová vykopávka a co bylo upraveno.
***
jedny z nejlepších
stránek o Krétě
|
