zde jsi
  
 

 
Tato stránka popisuje norský úsek cesty před Nordkappem i za ním. Vynechává popis Nordkappu, který je na předchozí straně.    
 
Do Norska se vjelo jakoby nic, žádná hranice, žádní lidé, jen na okraji cesty nenápadná cedulka "Norge". Silnice se trochu zhoršila, kolem se pásly krávy a ovce, některé statky obklopoval nepořádek a bylo znát, že už nejsme ve spořádaném Finsku. Minuli jsme odpočívadla vybudovaná na nezajímavých místech, zatímco na atraktivních místech se nesmělo zastavit. Na střechách některých domů rostl hustý trávník, místo aut měli před domy čluny a rozvěšené rybářské sítě.
Příroda je tam mimořádné krásná,  díky řídkému osídlení zachovalá a neponičená. Rozhodně stojí za to se do Norska podívat a bílé noci jsou k tomu dobrou příležitostí.
 
Podél fjordu
Před námi se otevřelo široké údolí ohraničené v dáli mohutným  Skandinávským pohořím s bílými vrcholy. Po úplně rovné silnici jsme dojeli do Lakselv a to už jsme se nacházeli u Severního ledového oceánu, třebaže zatím jen u jeho úzkého fjordu Porsangen. Podél fjordu se jede až na Nordkapp. 
Přímořská krajina, pestrobarevné domy, blankytné moře - pro nás všechno nové, dosud nepoznané a zážitek umocňovala oranžová sluneční koule nízko nad obzorem, o které jsme věděli, že nezapadne a bude svítit celou noc.
Na mnoha místech jsme zastavovali, fotili a vysedávali na lavičkách. Norská krajina je mimořádně fotogenická a kdybych byl profesionálním fotografem, získal bych zde stovky snímků do krásných kalendářů. Mořský břeh pokrývají pěkně zaoblené velké kameny. Několik z nich dnes zdobí vchod na našeho domu.
 
 
Tunely před Nordkappem
Nejsevernější místo Norska odděluje od pevniny pár kilometrů moře, které v minulosti překonával trajekt,  avšak Norové tady vybudovali podmořský tunel dlouhý 6,8 km.
Vjedete do temného otvoru ve skále a silnice vytrvale příkře klesá někam do temnot. Není to tunel rakouského typu, tento je mnohem prostší. Žádné ventilátory, žádné souvislé osvětlení nebo označení únikových východů. Jen temná vlhká štola s neotesanými hrubými stěnami, ze kterých kape voda. "Suchou nohou" na ostrov neprojdete, protože cestu zkrápí prosakující voda.
 
     
 
Po dvou kilometrech jsme zklesali autem 212 metrů pod hladinu moře a přiznám se,  že v úzké temné štole, kde místy ani nesvítily lampy, jsme se cítili depresívně.  Projíždějící dálkoví cyklisté z toho musejí mít depku. Uprostřed tunelu se jede po dvoukilometrové rovince a pak se konečně začíná stoupat k malému světlému bodu ve velké dálce. Po dvou kilometrech do kopce jsme se ocitli na denním světle (obrázek vpravo nahoře). Za průjezd tunelem se už neplatí, takže "ušetříte" 1.400 Kč, které byste ještě do roku 2012 vydali u mýtné brány. Norové zkonstatovali, že výběr mýtného výstavbu tunelu zaplatil a mýtné zrušili.
 
Na úseku 112 km před Nordkappem jsme projeli asi 5-6 tunelů, v poznámkách mám jejich délky 2900 m, 496 m, 190 m,  4440 m ...  Podmořský tunel se nachází 54 km za prvním tunelem a 58 km před Nordkappem. Za tyto průjezdy se neplatilo, ale některé mosty, tunely a silnice mají zpoplatněné.
 

 
Při zastávkách jsme zcházeli k moři a když odliv obnažil kamenité dno, často jsme zpozorovali velké ryby, které se nebály, když jsme v jejich blízkosti ponořili ruce do čisté ledové vody.
V blízkosti obydlí jsme si všímali ryb rozvěšených na šňůrách a sušených na slabém slunci. Pokoušeli jsme se najít nocleh v kempu, ale všude měli plno nebo žádali pro nás neúnosné ceny: Za dvoulůžkovou chatku chtěli 800 NOK = 2.400 Kč.
 
Poslední desítky kilometrů se jelo po krásné silnici nehostinnou krajinou. S blížícím se Nordkappem ubývá vegetace, nerostou tam stromy, keře ani tráva a kolem cesty převládá kamení pokryté lišejníky. Z dálky se Nordkapp jeví jako masivní skalnatý blok vystupující strmě do 300 m výšky nad moře často s mračnem nad ním.
 
   
 
Blízko před Nordkappem jsme zastavili na konci krátké kolony a shodou okolností před námi stálo auto s českou registrační značkou. Nedalo mi to a pozdravil jsem osádku z vesnice jen 15 km vzdálené od našeho bydliště. Jinak jsme auta z ČR neviděli, ale asi proto, že se po značkách nedívám.

 
Nebezpečí pro řidiče
Na řidiče číhá v Norsku velké nebezpečí, hrozí srážka s protijedoucím vozidlem a česká auta tady potkaly tragédie. V čem nebezpečí spočívá?  Která odpověď je správná?
a) dva čárkovaně oddělené pruhy na obrázku vedou do kopce,     v levém pruhu se jezdí z kopce
b)  levý pruh je široká krajnice, v prostředním pruhu se jezdí      z kopce, v pruhu vpravo do kopce
 
V Norsku za plnou čarou mají hodně širokou krajnici a čárkovaně jsou odděleny dva protisměrné pruhy, takže b je správně.  Docela mi zatrnulo a uvědomil jsem si, jaké nebezpečí jsem nevědomky podstoupil při předjíždění. Auto s přívěsem na obrázku i já právě jedeme v protisměru!
 
 
Silnice v Norsku: Hodně úseků se opravuje, někde chybí středová žlutá čára, kvalita silnic dosahuje průměrného standardu.  Provoz bývá většinou řídký, jedete sami, avšak čím víc se blížíte k Nordkappu a čím víc se datum blíží 21. červnu (slunovrat), tím je provoz hustší a zvláště večer se tvoří kolona autobusů a obytných přívěsů.
Cesta se hrozně klikatí. Jestli z mapy vyčtete vzdušnou vzdálenost z A do B 100 km, pak po silnici ujedete 200 km, protože silnice objíždí všechny zálivy, fjordy a klikatí se kolem hor. Průměrnou rychlostí 50 km/h dojedete z A do B za 4 hodiny ! Při plánování cesty počítejte s členitostí Norska. Maximální rychlosti v Norsku mají 50/80/90. Auta svítí po celý rok. Na benzinkách málokde vyvěšují ceny benzínu.
 
     
 
Silnice u Nordkappu:  Také posledních 100 km  na Nordkapp vede vcelku dobrá a rychlá silnice bez výmolů, bez šutrů a nerovností. Jak mohou silnici v extrémních podmínkách udržovat v tak dobrém stavu? 

 
Ideální místo na přespání
 
Večer jsme našli dobré místo k přenocování kousek od hlavní cesty, schováni pod terénní vlnou, pár kroků od moře. Postavili jsme vodu na vařič a stavěli stan. Když voda začala vřít a stan byl právě postaven, začalo drobně pršet. Všechno jsme zase poskládali, nastrkali do auta a usnuli na sklopených sedadlech.
 
   
                                                                                               (N69,37889 E 20,22467)
Ledová koupel
Ráno jsme se probudili v autě se zarosenými skly. Škoda, že kvůli dešti jsme nemohli nocovat ve stanu, protože místo to bylo ideální.
Vylezl jsem z auta a nepopsatelné nutkání mne táhlo k vodě. Věděl jsem, že Severní ledový oceán musím pokořit, prostě že do té ledové vody musím vlézt.
Nořil jsem se pomalinku až po krk a plaval. Dostavil se jedinečný, příjemný zážitek, při kterém jsem pocit zimy úspěšně potlačil a bezmyšlenkovitě vnímal jen to příjemné: Obrovskou vodní plochu přede mnou, hory s věčným ledem kolem a mohutnost velkolepé přírody.
V ranním tichu šuměly vodopády vytékající z ledovců a potok čisté odtávající vody se v naší blízkosti vléval do moře. Po pár minutách jsem vylezl z moře a ponořil se pro změnu do ledovému potoka (6°C), abych ze sebe smyl slanou vodu.
Ranní epizoda s koupáním měla později své pokračování. Vybrali jsme jeden ze snímků, na kterém se koupu v ledové vodě (jiný než zde zobrazený) a poslali ho do fotografické soutěže. Náš snímek získal hlavní cenu v podobě poukázky na nákup zájezdu v hodnotě 100.000 Kč.
Pořadatelé soutěže chtěli snímek zachycující jedinečnost okamžiku. Možná pomohl i náš doprovodný text - název snímku: Ledová koupel. Text: Ranní koupel v Severním ledovém oceánu doporučuje 9 z 10 praktických lékařů. Snímek pak  zveřejnili v několika časopisech.
Podmínkou účasti v soutěži bylo platit platební kartou o prázdninách v zahraničí. Kolik plateb, tolik snímků se mohlo poslat. Při cestě kolem Skandinávie jsme právě kartu mnohokrát (14x) použili - benzinky, podmořský tunel, vstupy na Nordkapp, mosty v Dánsku aj., proto jsme mohli poslat 14 fotek a mít větší šanci. Výhra nám dovolila vybrat si "dovolenou našich snů" a podívali jsme se do Kalifornie. Náhodná zastávka u fjordu tehdy odstartovala řetězec našich dalekých cest ...
 

 
Tromsø
Splnilo se mi dávné přání toto město navštívit a zajížďky jsme nelitovali. Z hlavního tahu se odbočí do 80 km dlouhé slepé odbočky k "Benátkám severu" - městu Tromsø obklopenému překrásnou přírodou. Leží na ostrově, vede tam kilometrový most a už jen procházka po tomto mostě Vám přinese nebývalý zážitek. Tromsø je nejsevernějším univerzitním městem na světě a největším městem za polárním kruhem.
 

                                                                           most do Tromsø
 
Překvapil nás kruhový objezd ve skále, malé centrum města a pouze dvě hlavní ulice. Styl připomíná americký western. Na domech visí parohy, prodávají kůže, ale hned vedle najdete butiky s módním zbožím a stánky s čerstvými jahodami, na které Norové stojí řadu.
 
Oteplilo se nám, teplota vystoupila na 20°C, posadili jsme se na lavičku a zavolali domů. Zajímavé zjištění: V ČR měli chladněji (15°C) než my daleko na severu. 

Slunce v tomto městě nezapadá pod nulový horizont od 20.5. do 22.7., ale kvůli hornatému  okolí Slunce o půlnoci neuvidíte,  to byste museli třeba na Norkapp. Obyvatelé města  zažívají každý rok neobvyklý paradox a to letní bílé noci, kdy v ulicích ještě leží hromady dosud neroztátého sněhu.
Vydali jsme se zpátky přes most a podél moře, mnohokrát jsme zastavili, hleděli jsme na bílé kopce tyčící se na protější straně fjordu, poslouchali šum vodopádů a pili ledovou vodu z potůčků. 
Projet podél fjordu a navštívit Tromsø v době bílých nocí rozhodně doporučujeme.

Norské ceny
Prošli jsme v Tromsø markety RIMI, REMA 1000, COOP a tady jsou ceny:
Pečivo - v průměru 4x dražší, jen tmavé, 0,5 kg chleba za 20 NOK = 65 Kč
Mléčné výrobky - v průměru 3x dražší, malý výběr, 500 g bílého jogurtu za 16 NOK = 50 Kč
Ryby - velká nabídka ryb čerstvých a naložených k rychlé konzumaci, žádné rybí konzervy
Brambory - 1 kg za 10 NOK = 30 Kč
Bufet - za 42 Kč/10 dkg si naberete do kelímku na váhu libovolně: zelenina, vařená vejce, tuňák, přílohy, dresinky ...
Ovoce - u ovocného pultu si mohl každý nabrat do kelímku různé druhy omytého ovoce za jednotnou cenu
Káva v bufetu - od 33 NOK = od 100 Kč
Světové značky módního oblečení - za stejnou cenu jako u nás a mnoho slev a bonusů
Benzín - litr za 13 NOK = 40 Kč/l
Nafta - 11 NOK = 33 Kč/l
 

 
   
 
Směr Lofoty a Vesteraleny
Na mapce v záhlaví této stránky je poloha Lofotů, Vesteralenů, Tromsø a Narviku vyznačena začátečními písmeny. Z Tromsø jsme namířili k ostrovům považovaným za perly Norska - Lofoty a Vesteraleny. Na ostrovy se vjelo po mostě, cesta se klikala a ubíhala pomalu. Rozpršelo se a než jsme dojeli k trajektu, zastavili jsme v kempu Gullesfjord. Dvojlůžkové chatky (za 335 NOK = 1.180 Kč)  měli obsazené a nabídli nám jen chatu pro pět osob (za 550 NOK = 1.700 Kč). Vysoká cena a vytrvalý déšť nás přiměly další cestu vzdát, jet zpět a hledat levnější nocleh. Přespali jsme v solidní dřevěné chatce u jezera v kempu (za 350 NOK = 1.000 Kč) blízko Narviku.  Jak se později ukázalo, ráno se vyjasnilo a Lofoty jsme mohli vidět v plné kráse.
 
                  
Narvik, odjezd z Norska
Dopoledne jsme prochodili centrum Narviku, sedli si venku na lavičku a pozorovali okolí. Se severními kraji jsme se v duchu loučili, protože nás čekala už jen cesta na jih.
Úsek asi 20 km před švédskými hranicemi, to byla opět nádhera: Jezera, chatky, skalnaté scenérie, svěží jarní zeleň. Potvrdilo se nám, že Norsko je mimořádně krásná země.
 

                                                                                                zde jsi