zde jsi 
  
 

 
Nordkapp za 11 dní
  1.den  Odjezd ve 4:00, oběd ve Varšavě v Ikei, průjezd Litvou, o půlnoci Riga v Lotyšsku, noc u moře
  2.den  Koupání v Baltu, cesta do Estonska, město Pärnu, procházka po Tallinnu, jediná noc v hotelu
  3.den  Trajektem do Helsinek, oběd v Ikei,  jízda Finskem na sever, samé lesy, prší, noc v chatce v kempu
  4.den  Jízda na sever, Rovaniemi a překročení polárního kruhu, noc v kempu u jezera a půlnoční Slunce 
  5.den  Kolem finského jezera Inari do Norska,  Nordkapp, půlnoc a slunce 5 stupňů nad obzorem
  6.den  Znovu výjezd na Nordkapp a návštěva kina, průjezd podmořským tunelem, noc na břehu fjordu
  7.den  Norské Tromsø - "Benátky severu", zdlouhavá cesta na Lofoty přes Vesteraleny, prší, noc v kempu
  8.den  Norský Narvik, nádherná příroda, na jih, Švédsko - Kiruna, Lulea, noc v autě ve městě Umea 
  9.den  Cesta na jih podél Botnického zálivu, koupání, Ikea v Gävle, Stockholm, noc v kempu v Oxelösundu
10.den  Cesta do Malmö, Ikea oběd, po 15 km dlouhém mostě nad mořem, Dánsko, kemp v Německu
11.den  Cesta přes Německo, úmorné vedro, zastavení v městě Halle, klobáska na Václaváku, o půlnoci doma


 

 

 
  vč.tr. = včetně trajektu = v čase je započítána doba jízdy trajektu + 1 hodina na čekání a nalodění
  Čistá doba jízdy se rozumí jedním směrem bez zastávek a je reálná při normální jízdě max. dovolenou rychlostí. 
 
Dny cestovací a dny zážitkové
Udělali jsme si dva typy dní: Cestovací, kdy jsme téměř bez zastávek jeli celý den (10 - 14 hodin jízdy a cca 1.000 km). Tak se jelo první den cesty (začít náporem, ze začátku rychle dojet co nejdál) a poslední tři dny, které jsme považovali jen za přesun.
Sedm dní s pobytem daleko na severu, to byly dny zážitkové (cca 7 hodin jízdy a 500 km za den). Většinou jsme ráno po osmé vyjeli a večer v devět auto odstavili. Mezitím jsme asi polovinu času jeli  a polovinu času strávili mnoha kratšími přestávkami. V tyto dny se únava neprojevila a dalo by se tak cestovat hodně dlouho.
Řídil jsem celou cestu sám, manželka Hela má řidičák, ale neřídí. Naše auto nepatří k nejmodernějším: Renault Clio, rok výroby 2003, bez klimatizace. Autem jezdíme rádi a nepohodlí občas sneseme.
 
Je to normální ?
Pro někoho může být naše cesta  nepochopitelná - kdo prosedí během 11 dní dovolené 110 hodin v autě a ujede přitom 8.000 km ? 
Kdyby se nám to nelíbilo, nejeli bychom. Bylo to pro nás příjemné, vzrušující a chceme si cestu někdy zopakovat.  Líbí se nám objevitelská jízda, když jedete poprvé neznámou krajinou, kdekoliv si zastavíte a pochodíte po okolí. Cesta je cíl. Sedíte v autě a před Vámi se krajina odvíjí jako v kině. Všechno se zdá nové, neznámé, nepoznané...
 
Noclehy
Spali jsme  4x v autě,  3x v chatce v kempu,  2x ve stanu,  1x v hotelu,  což nás přišlo celkem na  6.000 Kč. 
Kempy - chatky:  Každý večer jsme začali zastavovat u všech kempů při cestě, ale 50-70 € za přespání jsme odmítali denně platit, proto se obvykle jelo dál a skončilo to buď levným kempem (25-30 €) nebo spaním v autě či ve stanu. Při dostatku peněz bychom spali v chatkách v kempu denně a deset noclehů by vyšlo na 16.000 Kč. Kempy v Norsku jsou nejdražší, co jsme kde viděli. Ve Finsku existují v přírodě sruby, kde můžete jednu noc zdarma přespat. 
Ve stanu: Norsko dovoluje volné nocování v přírodě, najdete tam ideální podmínky pro stanování a utábořit se můžete skoro kdekoliv na super místech. Nevíme ale, zda hrozí nebezpečí ze strany losa, soba, medvěda nebo vlka. Zvířata může přilákat vůně potravy a např. los je agresivní a nebezpečný.
V autě: Cítili jsme se bezpečněji než ve stanu, ve městech jsme k přespání vyhledávali spíše nápadná místa s více zaparkovanými auty, v přírodě naopak místa schovaná. Za bílých nocí se spalo špatně.
 

 

Tip na stravování
U motorestů nestavíme, držíme se ekonomické varianty stravování spočívající v přejezdech od IKEI k IKEI po trase. V každé z nich najdete restauraci s jídlem za přijatelnou cenu, koupíte si bezednou skleničku na nápoje a na zákaznickou kartičku natočíte kávu kolikrát chcete. Polohy IKEí jsem našel na internetu (tabulka dole), na mapě zjistil souřadnice a před cestou zadal do GPS.
Doma při odjezdu jsme jako první cíl navolili IKEA Warszawa. Tam zdarma zaparkujeme před prodejnou, můžeme se umýt a využít toalet, vezmeme tácek a naskládáme si talířky s jídly podle vlastního výběru.  
Masové kuličky s brusinkami polité omáčkou a  brambory nabízejí ve všech prodejnách IKEA v Evropě za mírnou cenu.
Navštívili jsme IKEu Warszawa, Helsinky, Haparanda, Sundsvall, Gövle, Malmö .... a z porovnání vítězně vyšla IKEA Warszawa s nejchutnějšími jídly, za nejnižší ceny a nejméně zaplněná lidmi. Naproti tomu ve finských a švédských IKEách jsme se prodírali v návalech lidí a nebylo to ono. Nicméně IKEA na nás neprodělala, jsme jejími občasnými zákazníky. 
Za polárním kruhem už žádná IKEA není, proto jsme vezli plynový vařič, konzervy, těstoviny a instantní potraviny.
Několikrát jsme koupili v supermarketech v oddělení potravin u teplého pultu do kelímku teplé jídlo na váhu (zapékané těstoviny, luštěniny, zeleninové saláty).
 

 
Co nás překvapilo - příroda
Příroda na severu Evropy se na první pohled jen málo liší od té naší a daleko na severu rostou stromy, keře, tráva a bujná zeleň jako doma.  Místy při pohledu na nejbližší okolí nepoznáte, jestli jste v Čechách nebo daleko za polárním kruhem. Naopak stačí z Česka vyjet na jižní Slovensko, do Maďarska a vegetace se změní víc než při ujetí 2.500 km na sever.
 
V Pobaltí a Finsku v krajině často dominovaly břízy, teprve v severním Finsku (v Laponsku) převažovaly stromy nízké, zakrslé a celé obrostlé lišejníky. Zeleň měla světle zelený odstín jako u nás v květnu.  Slunce nevystupuje ani v létě příliš vysoko a jeho stíny dotvářejí pocit jara.
Na severu Skandinávie vegetace celkem rázně ubývá až těsně před Nordkappem a na kamenitém poloostrově Varanger, kde už ani lišky nedávají dobrou noc. Rostou tam jen lišejníky a tamější měsíční krajina je nejnehostinnějším místem Evropy. 
 

 
Co nás překvapilo - lidé
Nemohli jsme si nevšimnout, že lidé jsou k sobě slušnější a ohleduplnější, sledujete to na ulici, v obchodě i na silnici.  Projevuje se znatelný příklon k Evropě - modrých vlajek s hvězdičkami jsme zahlédli mnohem víc než u nás, tamější televizní stanice uvádějí často evropskou tématiku a je znát jistá evropská sounáležitost. Při náhodném rozhovoru se mne jeden Švéd ptal, proč se Češi Evropě tak brání, co tím získáme. 
 
                                                                                               10 zemí na naší cestě
               
                   Polsko         Litva         Lotyšsko   Estonsko      Finsko       Norsko      Švédsko      Dánsko     Německo    Česká rep.
 

 
Čtení hlavně pro řidiče
 

 
Komentář k tabulce: 
cena benzínu - v % ceny benzínu v ČR (červen 2016)
maximální rychlost - každá země má specifika, rychlost podle počtu pruhů atd.
kvalita silnic -  1 - výborný stav,  2 - dobrý stav,  3 - špatný stav,  uveden průměrný stav podle projetého úseku
ujeto km - kolik km jsme ve které zemi ujeli
dojem ze země - subjektivní hodnocení - jak dobře a příjemně jsme se v zemi cítili, 1 - nejlepší dojem
 
Rozdíly v chování řidičů
Křižovatky se projíždějí plynuleji. Ve Skandinávii se na zelenou dají do pohybu vozidla ihned a současně, rychle akcelerují a na jeden interval projede křižovatkou hodně aut.
U nás při oranžové řidiči ještě spí a na zelenou začnou hledat řadicí páku. Zvolna se rozjede první auto, s prodlevami druhé a další. Na jeden interval projede méně aut, než by mohlo.

Další zjevný rozdíl jsme mnohokrát sledovali v rozestupech mezi auty. Severský řidič dopřává jiným vozidlům pocit volnosti kolem sebe dostatečným odstupem.
U nás (a na Balkáně) nezřídka jedou auta nalepená těsně za sebou, a proto i kolony se sunou pomaleji - řidič natěsno obklopený sousedními auty podvědomě sundává nohu z plynu.
Náš vínově červený Renault Clio byl ve Skandinávii už z dálky nápadný, protože vozy takové kategorie a barvy tam vůbec nejezdí, potkáváte jen velké černé a stříbrné vozy v rodinném provedení.
 
Dodržování předpisů
Jednoznačně jsme se setkávali s ohleduplností a ukázněností. Rychlost se dodržuje, všichni jedou stejně rychle a tím pádem nemají potřebu se předjíždět. Nad ukázněnými řidiči navíc bdí kamery kontrolující rychlost a průjezdy na červenou - hustota těchto kamer je vyšší než u nás. Není pak divu, že ve Skandinávii se zmaří dvakrát méně životů (v přepočtu na počet obyv.). Doporučuji po Skandinávii (a nejen tam) dodržovat předpisy. V Norsku hrozí vysoké pokuty - jeden známý platil v přepočtu 25.000 Kč za překročení rychlosti o 22 km/h.
 
Nebezpečí pro řidiče
Na řidiče číhá v Norsku velké nebezpečí, hrozí srážka s protijedoucím vozidlem a česká auta tady potkaly tragédie. Oč jde? Zkuste vybrat správnou odpověď:  a) nebo b)
a) dva čárkovaně oddělené pruhy na obrázku vedou do kopce,     v levém pruhu se jezdí z kopce
b)  levý pruh je široká krajnice, v prostředním pruhu se jezdí      z kopce, v pruhu vpravo do kopce
 
V Norsku za plnou čarou mají hodně širokou krajnici a čárkovaně jsou odděleny dva protisměrné pruhy, takže b je správně.  Docela mi zatrnulo a uvědomil jsem si, jaké nebezpečí jsem nevědomky podstoupil při předjíždění. Auto s přívěsem na obrázku i já právě jedeme v protisměru!
  

 
Do Švédska po mostě nebo trajektem ?
 

 
Trajekt stojí kolem 100 € za auto + všechny osoby v něm, ale v letní sezónu a v so+ne zaplatíte o dost víc. Trajekt pluje cca 1 hod. 40 min., intervaly mezi trajekty ve dne jsou do 2 hodin, z Německa odjíždí každou lichou hodinu (bez záruky). U trajektu nemáte jistotu, jestli není vyprodán, jestli Vám spoj neujede před nosem a jak dlouho budete čekat.
Suchá cesta vede Dánskem přes Kolding stále po dálnici.
Při porovnání mi vycházejí obě varianty srovnatelně výhodné, dali jsme přednost suché cestě, ale beztak jsme ztratili půl hodiny v koloně na dálnici.
 

 
Kolik nás stála dovolená



   17.000 Kč (5,5 l/100 km) je za benzin, 5.000 Kč je za trajekt, vstupy a most; cca 5.000 Kč za noclehy a 3.000 Kč za jídlo a drobnosti.
    Není započtena amortizace auta (cca 16 tis.Kč).
     * počet tankování mohl být poloviční, ale opakovaně šlo o útratu místní měny při výjezdu ze země
 

   
Závěrem
 
Po návratu z cesty jsme oba prožívali zvláštní příjemný stav  - v myšlenkách stále tam. Prožitky zkoncentrované do 11 dní nešlo jen tak vstřebat a pár týdnů to doznívalo.
 
Určitě někdy pojedeme znovu: Pobaltím tam i zpět, víc času si vyhradíme na Finsko, zajedeme do tundry u ruských hranic, projdeme se po měsíční krajině na Varanderu a možná se osmělíme a navštívíme cestou také Petrohrad.

                                                                                     všechny vzdálené cíle jsou dosažitelné
 

                                                                                                                                     zde jsi