Home
autem:  Bulharsko  Turecko  Albánie
Finsko  Norsko  Švédsko
Cesta kolem světa

Singapur 
Austrálie  Nový Zéland
Malajsie  Thajsko  Japonsko  Hawaii


New York

 

 Honza Hanus © 2018         

 
Big AppleBig Apple
 
Velké jablko - tak říkají Newyorčané svému městu.
V New Yorku žije 8 milionů obyvatel, s předměstím 12 milionů.  
Pět obvodů: 
Bronx - Brooklyn - Manhattan - Queens - Staten Island.
Nejvíc uvidíte na Manhattanu.


Socha Svobody - Statue of LibertySocha Svobody
Empire State Building
Times Square
Broadway
Central Park
Další parky
Muzea
Metro
Lodí kolem Manhattanu
Helikoptérou
Lanovkou
City Pass


Socha Svobody
 
Tyčí se na ostrově o rozměru 200 x 350 metrů (Liberty Island - Ostrov Svobody) a to uprostřed vod 3 km jihozápadně od Manhattanu. Panoráma mrakodrapů z ostrova vypadá jedinečně.
 

K soše Svobody plují lodi z Batery parku pravidelně od 8:30 po 15-20 minutách, zastaví u Ostrova Svobody, pokračují dál na na Elis Island a vrací se k Batery Parku. Cestující po zaplacení 18,50 $ (2018) za lodní lístek mohou vystoupit na každém z obou ostrovů a nastoupit do některé z dalších lodí. Zde jsou odkazy na nákup lístků a oficiální stránky.
Na co dát pozor:  Při nastupovaní na obou ostrovech se ujistěte, kam loď pluje, některé totiž míří do New Jersey. Poslední loď od Sochy Svobody odplouvá v 17:25, mimo sezónu v 16:00 hodin.
 
Socha Svobody - Liberty StatueDá se vejít i dovnitř Sochy Svobody, vystoupat na podstavec (25,50 $) nebo i do korunky (28,50 $), neplatí tu však slevový City Pass. Vstupenku do sochy (Monument Pass) na ostrově nekoupíte, je nutno ji rezervovat předem nebo se pokusit koupit ji ráno v Batery parku před vyplutím první lodi.
 
Socha Svobody - Liberty StatueSochu darovala Francie a přivezli ji rozloženou na lodi. Američané sochu zprvu nechtěli, hrozilo to skandálem, ale vztyčili ji a r. 1886 slavnostně otevřeli. Socha pohlíží k oceánu a pro přistěhovalce připlouvající na lodích byla tím prvním, co z Ameriky spatřili. Postupně se socha stala uznávaným symbolem Spojených států. Zmenšené kopie stojí ve Francii a v Las Vegas - tam je v poloviční velikosti.
 
Sochu vyrobil velmi mladý francouzský sochař Bartholdi z měděných plátů tlustých jen 2 mm (asi jako dvacetikoruna). Známý francouzský konstruktér Eiffel zase vymyslel vnitřní nosné traverzy, které uvnitř duté sochy vypadají jako lešení.  Až do hlavy sochy vede dvojité spirálové schodiště - po jednom nahoru,  po druhém dolů.
 
Číselné údaje:  podstavec vysoký 47 metrů, socha 46 metrů, celkem 93 metrů, hmotnost 205 tun, denní návštěvnost ostrova 7.000 lidí. Na stránce zde najdete další podrobnosti a zajímavé odkazy na virtuální prohlídku ap.

Empire State Building
 

Tento nejvyšší newyorský mrakodrap stojí na rohu 34. ulice / 5.ave. Postavili ho v roce 1931 za pouhých 14 měsíců a na jeho špičce tehdy kotvily vzducholodě přivážející pasažéry z Evropy. Nejvyšší budova světa z let 1931 - 1971 je dnes třetí  nejvyšší budovou v New Yorku a asi 33. nejvyšší na světě (stav 2018).
 
Za lístek na vyhlídku dáte 37 $. Počítejte s normální čekací dobou 1  3 hodiny, déle v podvečer, za dvojnásobnou cenu můžete mít lístek bez čekání, za příplatek se dostanete až do úzkého 102. poschodí (rozdíl ve výhledu není patrný), otevřeno je denně 8 - 02 hodin v noci, oficiální stránky najdete zde.
 
vstupní hala v Empire State Building  vyhlídková terasa na Empire State Building  u výtahů v Empire State Building
Vstupní hala v prřízemí,  vyhlídková terasa  a u výtahů v 80. patře.
 
Hodinu jsme čekali v řadě a pak nás za necelou minutu výtah vyvezl do 80. poschodí, kde se přestupuje na další výtah a v 86. poschodí se vychází na ochoz. První dojem předčil očekávání.
Slunce právě zapadlo a město se nořilo do šera. Vzápětí se na západě roztrhala mračna a ostře oranžové červánky osvítily město zajímavým odstínem. Umínil jsem si vydržet tady ještě hodinu, abychom zažili také noční výhled na tisíce světel. Nikde se však nedalo sednout a když jsme se trochu opřeli o betonový obrubník na vyhlídce, hned na nás přiběhla ochranka. To se opakovalo několikrát, až konečně po hodině jsme měli před sebou další nádherný pohled do tmy.
 
pohled z Empire State Building   pohled z Empire State Building
 
Oba snímky pořízené v různou denní dobu zachycují pohled k jižnímu cípu Manhattanu vzdálenému 5 km. Vpravo nahoře na obou obrázcích svítí New Jersey a slaboučce je patrný ostrůvek se Sochou Svobody. Středem snímku se táhne 5. avenue a na nočním snímku je zřetelné její křížení s Broadway.
 
Dolní obrázek zabírá opačnou stranu na sever po Central Park, nahoře uprostřed snímku je ještě trochu zřetelný zeleně osvětlený Washingtonův most přes Hudson River ve vzdálenosti 12 km a vpravo od něj při horizontu leží Bronx.
 
pohled z Empire State Building
Tyto snímky mám z různých  návštěv a všechny se podařilo pořídit bez stativu z ruky s fotoaparátem přitisknutým k zábradlí, fotografování ze stativu totiž ochranka nestrpí. 
Při silném větru se mrakodrap nahoře vychyluje v rozpětí až tří metrů!  Nahoře dost foukalo a mohu potvrdit, že jsem vnímal jemné mikropohyby podlahy.
 
Na vyhlídkové plošině se současně zdržuje až 100 lidí, dá obejít dokola, nesvítí se, a tak noční město dobře vyniká. Z vyhlídky jsem vyšel přímo do prodejny suvenýrů a před výtahy se táhla tak velká řada, že jsem se pustil dolů po schodech. Mrakodrap každoročně pořádá závody ve zdolání 1576 schodů, samozřejmě směrem nahoru. Vítězné časy se pohybují těsně pod 10 minutami.

Doporučení:
 
Vyhněte se návštěvě v sobotu a neděli večer, kdy většina oken kanceláří ve městě nesvítí a výhled není tak nádherný jako ve všední dny. Návštěvní špička bývá denně vpodvečer, protože návštěvníci chtějí stihnout výhled za světla i potmě.

Times Square
 
Je to nejrušnější místo New Yorku a v tištěných průvodcích se dočtete se, že i na světě. Prostor tohoto náměstí vznikl šikmým křížením 7.avenue a Broadway.
Večerní Times Square září stovkami reklam a neonů, žluté taxíky se proplétají mezi záplavou chodců a když se ocitnete v tomto mumraji, nejste na pochybách, že se nacházíte v centru města.
Ještě po půlnoci tady proudí davy lidí, protože divadla v sousedství na Broadway dávají muzikály a není výjimkou začátek představení o půlnoci nebo ve dvě v noci. Zlevněné lístky na last moment koupíte přímo pod červenými schody. 

Červené schody na Times Square    Times Square 

 
Vystoupil jsem na vrcholek červeného schodiště, posadil se na nejvyšší schod a pozoroval před sebou to neúnavné lidské hemnžení. Schodiště je trochu patrné na levém snímku a odtud jsem pořídil pravý snímek - celkový pohled. Na schodišti se usazují především turisté, skoro každý svírá v ruce mobil, fotí selfíčka nebo se fotí vzájemně s pozadím neustále se měnících reklam. Na Times Square jsem zašel do obchůdku Forest Gumpa zaplněného suvenýry s tématikou známého filmu.             


Broadway
 
Pravoúhlou síť rovnoběžných ulic Manhattanu narušuje především Broadway, široká třída táhnoucí se šikmo z jihu přes dvacet kilometrů daleko na sever. Broadway protíná rovnoběžné avenue jen pod malým úhlem a v rozích křižovatek tak vznikají úzké trojúhelníkové parcely.
Typickým příkladem stavby na trojúhelníkovém pozemku je Flatiron Building zvaná žehlička (na obrázku), postavená v roce 1902 a považovaná za nejstarší mrakodrap v New Yorku (Broadway-5.ave-23.st).
Flatiron BuildingNa některých křižovatkách se Broadway značně rozšiřuje a vznikají náměstí: Union Square Park, Times Square, Columbus Circle. Na úrovni úrovni Central Parku se Broadway stává jen tuctovou ulicí.
Vystoupil jsem z metru na jižním cípu Manhattanu a v
ydal jsem se po Broadway nahoru. Bronzový býk ani odbočka do Wall Street (burza) mne nezaujal, zato u Trinity Church jsem se zdržel, protože architektura tohoto kostela mimořádně vyniká na pozadí mrakodrapů.
Broadway mne pak provedla okrajem
Čínské čtvrti známými místy až k Central Parku. V samoobslužné prodejně suvenýrů jsem dlouho vybíral a když majitel obchodu viděl, jak se zaplňuje můj košíček, osobně mne obsloužil, dal mi vizitku, mile děkoval za nákup a přidal nějakou drobnost navíc.  

Brooklyn Bridge
 
Lákalo mne přejít po Brooklynském mostě (Brooklyn Bridge), který znám z plakátů a filmů. Potřeboval jsem se dostat metrem (tunelem pod vodou) z Manhattanu do Brooklynu a ani jsem si zprvu nevšiml, že na poslední stanici pod Manhattanem všichni běloši vystoupili. 
V poloprázdném vagonu mezi samými černochy mi nebylo dobře. Dva tmaví borci mne pozorovali a když jsem se před stanicí v Brooklynu zvedl ke dveřím, stoupli si za mne. Skoro nikdo s námi nevystupoval, nástupiště zelo prázdnotou a černoši kráčeli pár kroků za mnou. Když jsem zabočil, zabočili také. Když jsem zrychlil, přidali do kroku a v liduprázdné ulici s jejich dechem v zádech mi nebylo dobře. Zastavil jsem se v záběru pouliční kamery, oni se postavili mimo záběr opodál a vyčkávali. Moji pronásledovatelé možná čekali na svou příležitost, až se dostaneme mimo dosah kamer nebo do parku. Povšiml jsem si šipky s nápisem Pedestrian Bridge (pěšky po mostě) a zrychleným krokem tam zamířil s vetřelci v patách.  Eskalátor jsem vzal po dvou schodech, proběhl okrajem parku a vzápětí jsem stál na mostě mezi Japonci, Australany a Holanďany a cítil se bezpečně. 
 
Brooklyn Bridge   Brooklyn Bridge
Vlevo chodci, vpravo cyklisté.  Zanedbaná údržba - most reziví.
 
Uprostřed mostu vede dřevěná lávka pro chodce, běžce a cyklisty (obrázek vlevo). Chodí se v jižním pruhu, po středové čáře se běhá a v severním pruhu se pak docela rychle prohánějí cyklisté. V mezerách mezi prkny pod nohama jsem místy zahlédl v hloubce odlesk vodní hladiny. Pod lávkou pro pěší níže po obou stranách jezdí auta.
 
Most představuje jedinečné historické dílo s výhledem na East River se skupinou mrakodrapů v pozadí a stalo se nádherným motivem fotografů a malířů. Vše visí na lanech a je neuvěřitelné, jak to mohli v roce 1883 postavit. 

Central park

 

Central Park   Central Park
Tato alej se líbila asi tak nejvíc - místo zvané Mall.  Park je rozmanitý, členitý a malebný.
 
Obrovský park v obrovském městě -
měří 4 km na délku, 800 m na šířku a rozkládá se uprostřed Manhattanu ze všech stran obklopen mrakodrapy. Newyorčané tady hrají na kytaru, prohlížejí notebooky, pouštějí draky, opalují se na dekách, grilují maso a krotké veverky k nim přihopsají pro pamlsek. Vyhrává tu kapela pod širým nebem, objevíte zde malou zoo, kolotoč, volejbalová a fotbalová hřiště, tenisové kurty, běžecké tratě, hraje se rugby. Mladíci na kolečkových bruslích kličkují mezi kuželíky, ale i starší lidé opatrně jedou na in-line bruslích se sluchátky v uších. Central Park představuje ideální místo pro setkávání lidí a odpočinek.
 
Central Park   Central Park   Central Park

Central Park   Central Park   Central Park
 
V parku najdete nadchody, podchody, houštiny, lesíky, fontány, rybníky, největší jezero zvané Reservoir. Při pohledu na jeho rozlohu se ani nechce věřit, že jste v centru velkoměsta. Park se člení i výškově, vyčnívají nad něj pahorky, skály, kopečky a z některých míst vidíte blízké mrakodrapy, což působí zajímavě.  
Všude je vzorně uklizeno, žádný papírek, záhony vyplené, pozalévané, často spatříte policii. Je úžasné, že ve městě dravého byznysu tohle místo dávno nezprivatizovali a nerozparcelovali. To u nás už by stály supermarkety.

Na jižním okraji si můžete půjčit kolo za 15 dolarů na hodinu a v ceně máte i půjčení přilby. Tisíce běžců, sportovců a cyklistů křižovaly Central Park všemi směry a kvůli intenzivnímu proudu běžců se místy nedalo přejít. Mají tam pro běžce semafory, ale ti je nerespektují a běží i na červenou. V sobotu dopoledne to vypadalo, jako by si celý New York dal dostaveníčko v Central Parku.

Central Park   Central Park   Central Park

Central Park   Central Park   Central Park
 
Další parky
 
Po nádherném Central Parku mne ještě víc nadchly další parky. Každý je úplně jiný a má svoji jedinečnou atmosféru.
Bryant Park obklopuje ze čtyř stran hradba mrakodrapů, a proto tam ani nefouká. Na rozlehlém trávníku se piknikuje a po lehává.
 
Bryant Park   Bryant Park
 
Naopak ve
Washington Square Park si nemůžete lehnout. Stačilo se složit na lavičce a už ke mně vystartoval maličký elektromobil se dvěma policisty. Posadil jsem se a jen projeli kolem s významnými pohledy. V tomto parku se ozývá štěkot z Dog run, oploceného výběhu pro psy, který vypadá jako klec v zoo.  Psi uvnitř se většinou chovali klidně, aljašský malamut si malou čivavu jen očichal a nechal ji být.
Union Square Park nijak nevyniká, prostě normálná park, v Batery Parku se scházejí malíři, prohlédnete si jejich výtvory a uvelebíte se na lavičce s výhledem na Sochu svobody.
V Rockfellerově centru se dobře relaxuje v malém parčíku s lavičkami a fontánami.
V Riverside Parku jsem si stoupl přesně na místo z filmu "Láska přes internet", kde se v závěrečné scéně setkala Meg Ryan s Tomem Hanksem.
V každém parku velká cedule jasně oznamuje, co se smí a nesmí, jaká je otvírací doba a kam telefonovat dotazy nebo připomínky. Město se o parky nadmíru dobře stará, zeleň se zalévá, opečovaná a policie dohlíží nad pořádkem.

Muzea
 
Čtyři nejznámější newyorská muzea uvádím v pořadí, jak dobrý dojem zanechaly.
Americké muzeum přírodní historie (78.až 81.street při západním okraji Central Parku,  denně otvírají až v 10 hodin). Až do muzea se dopravíte metrem  a z posledního vagonu vystoupíte přímo u pokladen. Při prodeji vstupenky se Vás zeptají, na kterou volitelnou akci chcete jít a samozřejmě jsem si vybral monumentální Haydenovo planetárium. Dávali sugestivní pořad o dopadu obřího meteoritu a rád bych ho viděl znovu. V přízemí jsem se mohl fyzicky dotknout vystavených obřích meteoritů: Ahnighito - 34 tun - 2. největší na světě a Willamette - 15 tun - 6. největší (meteorit na obrázku).
To množství exponátů se nedalo za den projít a pokud jste příznivci přírodních věd, hlavně biologie, nadšeně byste sem chodili třeba celý týden. Trochu vadil nedokonalý orientační systém a množství štěbetajících školních tříd. Školáci dokonce
v muzeu  mají školní jídelnu.
 
American Museum of Natural History  
 
Metropolitní muzeum   (82. street při východním okraji Central Parku)
Po známém širokém schodišti vstoupíte z ulice do obrovského prostoru plného jedinečných originálů slavných malířů. Zaujala mne plátna impresionisty Claude Moneta známá z plakátů. V patře převládají obrazy, dole sochy, fotit se může všude, orientační systém nemají dokonalý a bloudil jsem.
Tisíce lidí kolem tisíců skvostných obrazů jen jdou a jdou, přitom málokdo se zastaví, což mi připadlo jako degradace umění. Návštěvu ale určitě doporučuji.
 
Guggenheim MuseumGuggenheimovo muzeum (89. street při východním okraji Central Parku)
Víc než umělecká díla sem návštěvníky táhne proslulost a originalita budovy bez schodů, v níž jsou exponáty rozloženy podél šroubovice - točité nakloněné roviny. Vystavují zde hlavně makety architektonických návrhů významných staveb.
Nesmělo se fotografovat a když jsem si šáhl na kapsu s foťákem, už mi černoch zdálky hrozil, ale v nestřeženém okamžiku jsem přesto obrázky
ulovil. Točité zábradlí zhotovili nízké, přišlo mi to docela nebezpečné, protože při nepozornosti by někdo mohl přepadnout. Zajímalo mne, jestli  obrazy po stěnách a lavičky k sezení mají umístěny vodorovně anebo zešikma podle sklonu podlahy. Co myslíte? Vše je zešikma.
 
Museum of Modern Art - MOMA
Muzeum moderního umění  (53. street mezi 5. a 6. ave). To už byla příliš velká moderna, například kbelík barvy cáknutý na stěnu. Muzeum nevyužívá obrovské vnitřní prostory. Do muzejní prodejny nápaditých suvenýrů v přízemí muzea se dostanete i z ulice bez vstupenky.
 

Metro
Funguje dobře, ale kultura cestování je horší než třeba v Praze. Místy to v metru vypadá děsivě jako v hororovém filmu, přispívají k tomu nízké stropy, prach a pavučiny, prověšené kabely nad hlavami, přepážky z mříží a slabé osvětlení. O čistotě nemůže být řeč - všude zašlapaná špína a odpadky naházené i v kolejišti. Do metra se schází po strmých schodech a na eskalátory narazíte spíš výjimečně. Některé stanice se táhnou stovky metrů daleko a nebylo radno zacházet po dlouhém peróně kamsi do tmy. 
V každé stanici Vám dají na informační přepážce mapu linek metra zdarma. Když jsem rozložil vlastní mapu, podvakrát se mi stalo, že se nade mnou zjevil označený pracovník metra a velmi slušně nabízel pomoc.
 
Pro orientaci v newyorském metru je důležité vědět, že: 
1.
Downtown znamená směr k jihu Manhattanu nebo do Brooklynu, Uptown míří na sever do Harlemu.
2.
Express zastavuje jen ve větších zastávkách, zato Local staví všude (obdoba rychlík - osobák).
 
Metro vede v malé hloubce a četné ocelové sloupy a traverzy podpírají stropy, po nichž nahoře jezdí auta. Jdete po ulici a mřížkou jako od kanálu vidíte v hloubce míhající se vagóny.
 
stanice metra na 81.st.    interiér metra   stanice metra
Stanice 81.st. u muzea a planetária, visící špinavé dráty pod stropem a stanice na 34. st. u Empire S.B.
 
Jízdenky koupíte v automatu při vstupu do metra,  kde na dotykovém monitoru po šesti volbách a vložení papírových dolarů vypadne papírová jízdenka s magnetickým proužkem o velikosti kreditní karty (obrázek). Doporučuji platit hotově, protože s kartou bývá problém kvůli ZIP kódu.
Metrocard - jízdenka na metro
V turniketu jízdenku protáhnete čtečkou, rozsvítí se zelené GO a pustí  Vás to dál.
Nastává zádrhel, když se jízdenka protáhne moc rychle, příliš pomalu anebo šikmo. Automat se po několika marných pokusech na chvíli  zablokuje. Mezitím neúspěšný pasažér zuřivě protahuje jízdenkou stále dokola
a řada za ním se zvětšuje. Neměl jsem problém, ale někteří cestující s tím docela zápasili a dokonce si museli koupit druhou jízdenku, aby prošli. 
Úmyslné obelstění automatu a jízdu načerno tvrdě postihují. Na internetu najdete příběhy, kdy dva prošli na jednu jízdenku a strávili noc v cele mezi narkomany a násilníky. Češi vnímají jízdu na černo jako legraci, Američané spíš jako kriminální delikt.
 
metro pod Times Square   metro v NYC - stanice W4
 
Jízdné v metru (2018):  Jednotlivá jízda 3,00
$, týdenní 32,00 $, měsíční 121,00 $.          
Zde najdete aktuální jízdné a zde je adresa dopravních podniků v New Yorku s jízdními řády, mapami atd.


Lodí kolem Manhattanu
 
Lodě vyplouvají z přístavu na úrovni 43. ulice, společnost se nazývá Circle Line Sightseeing Cruise a můžete si vybrat variantu kratší kolem jižního Manhattanu nebo delší, více než dvouhodinovou plavbu kolem celého Manhattanu dokola. K Soše Svobody loď zamíří při každé plavbě. Za letního počasí se kvůli velkému zájmu prodávají lístky většinou až na další den.
na lodi kolem Manhattanu
Doporučuji pobyt v New Yorku začít právě touto dvouhodinovou plavbou. Na lodi si odpočinete a dobře se zorientujete. Je důležité se na palubě lodi posadit na stranu k pevnině, jinak toho moc neuvidíte.
 
Naše loď nejprve zamířila k Soše Svobody a při plavbě zpět se zjevilo jedinečné panoráma mrakodrapů jižního Manhattanu známého z pohlednic a kalendářů.
Po East River jsme pluli pod známým Brooklyn Bridge, o kus dál vlevo míjeli budovu OSN a protáhli se kolem Roosevelt Island.  Rozmlácený a posprejovaný Bronx jsem sledoval z bezpečí lodi a za uzoučkým průplavem mezi Bronxem a Harlemem na úrovni 216. ulice se loď stočila zpět k jihu po Hudson River. Propluli jsme místem, kde v roce 2009 přistálo na vodě velké dopravní letadlo.
 
Bavil jsem se pozorováním nepříjemného lodního průvodce, který stále něco mlel do mikrofonu, vadil mu nezájem pasažérů a marně je aktivizoval.
Plavbu lodí kolem Manhattanu velmi doporučuji. Za dvě hodiny shlédnete celý obvod Manhattanu, známé mosty i Sochu Svobody.
Když z lodi vystoupíte na břeh, navážete prohlídkou raketoplánu Enterprice a obří letadlové lodi Intrepid kotvící jako muzeum.
 
Manhattan from East River
 
Pohled z lodi plující po East River na Brooklyn Bridge a na jižní centrum.
 

Let helikoptérou
 

K letu jsem se nadšeně odhodlal hned při své první návštěvě New Yorku, kdy se dal lístek pořídit ještě levně, zato dnes na krátký pohled z výšky nemusí stačit ani sto dolarů.
Heliport se nachází na západním pobřeží u 30. ulice. Vzpomínám si, jak ze zájemců o let tehdy tvořili skupinky po šesti, protože do helikoptéry se vejde šest turistů a pilot. Schválně jsem se opožďoval, abych jako poslední zaujal místo vpředu vedle pilota a to se mi podařilo.
Před startem nám rozdali malé brašničky s lékárničkami, které jsme si měli opásat kolem pasu, což bylo naprosto absurdní. Na co mi bude náplast nebo obvaz, když vysadí motor? Na psychologii pasažérů a jejich vnímání bezpečnosti to však dobře funguje. Nic se nám nemůže stát, když máme lékárničku.

 
Socha Svobody - Statue of Liberty  jižní část Manhattanu z helikoptéry
Pohled k západu na Sochu Svobody a New Jersey.  Jižní Manhattan a Hudson River.
 
Helikoptéra nejdřív rychle nabrala výšku a zamířila nad vodu k Soše Svobody a ostrovu Elis (malý obrázek níže). U Sochy Svobody jsme sklesali a pomalu ji dokola oblétali. Pak se vrtulník vysoko vznesl, jako střela se přenesl nad Manhattan ostrov se Sochou Svobody a před ním ostrov Elisa to už jsem se díval průhlednou podlahou na vrcholky mrakodrapů. Ulice mezi výškovými budovami vypadaly jako temné, hluboké propasti.  Při ostrých zatáčkách se stroj dobře nakláněl, hluk motorů naháněl hrůzu a přesto byl to super pocit. Překvapily mne značné manévrovací schopnosti,  rychlost  startu  i  přistání.
Při vystupování z vrtulníku každý sklápěl hlavu kvůli rotující vrtuli a pilot se nám smál, že vrtule je vysoko nad námi. Bezprostředně po přistání jsme neodcházeli a sedli si na lavičku. Všiml jsem si, že i další pasažéři měli potřebu si sednout a všechno vstřebat.  Nikdo z nás nemluvil. Všichni se usmívali a paní vedle mluvila cosi o blaženém pocitu. Cítil jsem to také tak, běžel mi mráz po zádech, bylo to silné. To se musí  prožít.
Těch sedm minut ve vzduchu byl nejsilnější zážitek z celého New Yorku.
 
Na lanovce
 
foto z lanovkyK výletu lanovkou na Rooseveltův ostrov mne popravdě přilákala pouze možnost využít časový lístek na metro, který jsem už měl. Z křižovatky 2.ave/56.str. vyjíždějí v 15minutových intervalech uzavřené kabiny pro několik desítek osob a ve výšce až 70 metrů překonávají členitý kus města, Queensboro Bridge a řeku.
Na ostrově museli všichni vystoupit a znovu projít turnikety k pětiminutové jízdě zpět. Lanovka dovršila pestrost mé přepravy po New Yorku: 
metrem - autobusem - lodí - helikoptérou - taxíkem - lanovkou.

City Pass
 
Při několikadenní návštěvě New Yorku může být výhodné koupit zlevněnou
vstupenku do šesti atraktivních míst za 126 $ (do 18 let za 104 $, stav 2018).
Za jednotlivý vstup zaplatíte většinou přes 30 $ a takto dostanete šest vstupů za cenu čtyř. City Pass obsahuje tyto vstupenky:
 
1.  Vyhlídka z 86. poschodí známého mrakodrapu Empire State Building
2.  Americké muzeum národní historie s planetáriem pro zájemce o přírodní vědy
3.  Metropolitní muzeum umění - pro milovníky umění, obrazů
4.  Vyhlídka ze 70. patra Top of the Rock v Rockfelerově centru nebo Guggenheimovo muzeum
5.  Plavba k Soše Svobody  nebo  plavba kolem jižního Manhattanu
6.  Muzeum na místě spadlých mrakodrapů nebo křižník Interpid a raketoplán
bloček trhacích vstupenek City Pass
Vstupenka se koupí na pokladně kteréhokoli z vyjmenovaných objektů a při koupi se Vás zeptají na Vaše volby (body 4,5,6). Se vstupenkou City Pass v ruce pak nemusíte stát jednotlivě řady k pokladnám a jste odbaveni rychleji. Navíc dostanete brožuru. Platí 9 dní od prvního použití  a  zde najdete americkou stránku City Pass. Nabízejí i levnější variantu na 3 z 10 nabídek a existuje víc podobných firem, nabízejících slevové průkazy.
 
Během intenzivního týdne navštívíte až 30 nejznámějších míst New Yorku.  

 
New York - foto
 

 

NAVRCHOLU.cz

TOPlist